Raptora jsem si pořídil jako stroj vhodný pro akrobacii, který je velký, jsou na něj dostupné díly a také dost kvalitní. Jedním z důvodů byla potřeba modelu vrtulníku se spalovacím motorem, kdy se neustále nečeká na nabíjení pohonných aku, ale tankuje se palivo. V mém případě intenzita létání je nerovnoměrná a tak někdy chodím létat čtyřikrát za týden a jindy se za čtrnáct dní nedostanu ven. Provoz modelu se spalovací motorem přináší své pro a proti. Výhodou je stálý a cenově dostupný výkon, časté starty a dobrá životnost motoru o proti pohonným akumulátorům. Na druhou stranu spalovací motor vyžaduje údržbu a seřizování, model se zněčišťuje od oleje z výfuku a může být problém se skladováním paliva nebo množství které se prolétá za sezonu může zaplatit i ten dražší špičkový elektro pohon. Já jsem ovšem příznivcem spalovacích motorů a tak si jej také do syta užívám...

Když jsem si domu přinesl krabici stavebnice Raptora 50 V2.5 Titan, tak jsem po jejím otevření jen hleděl na pár pytlíčků a jediné co zde zabíralo místo byl motor a kabina. Po bližším prohlédnutí obsahu krabice jsem však změnil názor. Sáčků s obsahem drobných dílů a i těch větších bylo víc než dost a když jsem je vyskládal všechny vedle sebe, tak jsem odhadl stavbu mechaniky tak na tři dny.
Postupoval jsem přesně podle návodu. Je třeba nepředbíhat a dodržovat postup, protože v některých sáčcích jsou některé díly i vícekrát a pak je snadné na něco zapomenout nebo něco poplést. Jediné s čím jsem měl trochu problém, bylo osazení ventilátoru se spojkou na hřídel motoru. Motor v uzavřeném sáčku měl na hřídeli pod matkou podložku, ale v návodu o ní není zmíňka. Tato podložka tam nepatří a ventilátor se montuje přímo na hřídel a opře se o přední ložisko motoru, zajistit matkou a namontovat spojku.
Vše probíhalo dle návodu. Provozem jsem vypozoroval, že se mi občas povoluje řemínek náhonu vrtulky. Bylo nutné zajistit trubku v rámu proti jejímu pohybu. To jsem vyřešil provrtáním dírky 0.5mm do horní části rámu (viz jeden z obrázků na další straně) a zašrouboval jsem jej skrz rám až do trubky. Šroubek jsem použil z mikroserva Hitec na jeho páku a je dlouhý cca 2mm. Né delší, aby nemohlo dojít k poškození řemínku v trubce. Téměř všechny šrouby, které se šroubuju do plastu, jsem zajišťoval modrým Loctite 243. Zelený Loctite 648 jsem použil na šroubové spoje hlavních částí jako je spojka, motor, unašeče listů a vrtulky nebo to u čeho jsem chtěl aby to opravdu drželo.
Kupodivu jsem se do stavby pustil a nechtěl jsem ani odejít. Byl jsem natěšený, jak mi Raptor roste pod rukama - před očima. První den jsem měl postavenou kompletní mechaniku s motorem, pouze bez táhel a vybavení. Druhý den jsem nainstaloval serva, gyro, aku, přijímač a provedl jsem první napípání do vysílače a po té jsem upevnil kabely do ochranné spirály. Ještě ten den večer jsem nastavil všechna táhla a upravil nastavení výchylek a provedl hrubé nastavení letových režimů do vysílače.
Třetí den jsem měl již komplet elektroinstalaci a ještě jsem dodatečně namontoval prodlužovací kablík pro žhavení a tankovací filtr Robbe s odbočkou, aby nemusel neustále sundavat kabinu. No a bylo vše připravené a už jsem bral potřebné vybavení pro první start. Namazal jsem kloubky, táhla, převody a celý nedočkavý jsem natankoval. Motor naskočil již po pár protočení startérem....

Motor jsem nechal běhat dvě celé nádrže na volnoběžné otáčky ještě před sepnutím spojky na hodně bohatou směs kdy karburátor motoru byl otevřen na polovinu. Zabíhal jsem na methylové palivo s ricinovým olejem 80/20. S třetí nádrží jsem již lehce roztáčel krátkodobě rotor na cca 1000 otáček a ihned stáhnul. Motor se již pomalu roztáčel do středních otáček Čtvrtá nádrž proběhla již za mírného ochuzení motoru na hlavní trysce a udržování konstantních otáček rotoru cca 1500 po dobu přibližně třiceti vteřin a zpět do volnoběhu za stálé kontroly teploty motoru. Pátá nádrž proběhla za stálých otáček 1500 na rotoru. Šestá nádrž krátké zavisení a přistání. Zavisení trvalo přibližně deset vtřeřin a přistání s odlehčením rotoru s kontrolou teploty. Motor byl stále studený. Sedmá nádrž již byla celá provisena. Osmá nádrž jsem vyprskal pro první přesuny po obloze s ochuzením motoru. Od desáté do třinácté nádrže jsem již lehce poletoval konstantní rychlostí po obloze za stálého nastavení bohatší směsi, kdy motor občas tarokoval a hustě kouřil. Po pár letech jsem již motor naladil na chod bez taroku s bohatší směsí na volnoběžnou trysku pro bezproblémový start a chod motoru ve volnoběžných otáčkách. U přibližně patnácté nádrže jsem palivo začal míchat 1:1 s nitrovaným palivem Hyper 30% nitra a Raptora jsem nastavil na cca 1600 otáček na rotoru. Motor již běhá velmi spolehlivě. Výborné starty za studena i za tepla. Pro zatim motor ještě příliš nezatěžuji a stále ubírám bohatost pro vyší otáčky motoru a sleduji jeho výkon a teplotu.

Pro záběh motoru jsem nastavil otáčky na rotoru cca 1500 cca do tří litrů paliva, rozsah kolektivu +-8°, kolem desáté nádrže již točím mezi 1600-1700 a nechávám si motor zvyknout na chod ve vyších otáčkách a zárověň přimíchávám nitrované palivo. Pak už jsem nádržě nepočítal. Po desátem litru paliva již létám pouze na palivo Hyper 30% nitra. Na rotoru točím 1900 otáček, maximálně s úhlem náběhu +-10°. Motor občas ztrácí výkon a jeho teplota je kolem 130°C. TT50 s MPII se mi nedaří vyladit na nižší teplotu, ale motor zatím funguje bez problémů a vyjímkou jsou pouze opravdu horké dny .

Po šestnácti litrech paliva již zalétnu některé akrobatické prvky a motor běhá stále spolehlivě. Vrtulník je vyladěn a už jsem si na něj zvykl. Motor Thunder Tiger 50 Pro-Heli není příliš výkoný a nedovoluje zalétnout ostré akrobatické prvky. Je ale možné s ním dělat jeden přemet za druhým nebo stoupat do nebe až co oči dovolí bez poklesu výkonu. Pro výkruty nebo jíné rychlé prvky, kde je třeba obratnost již nejsou na rotoru dost velké otáčky a je třeba se na to připravit. Motor není schopen na vyších otáčkách pracovat a jeho maximum je 1900 otáček na rotoru s převodem 8,5:1. Pro začátečníka nebo mírně pokročilého pilota si myslím, že výkon bude po určitou dobu postačovat.


S Raptorem jsem více než spokojen a je to v součastnosti můj nejoblíbenější a nejlétanější model. Do budoucna bych rád Raptora osadil výkonějším motorem a některými díly pro vylepšení letových vlastností. Nejsem sice příznivcem 3D stylu létání, ale rád si pohraju s výkonem motoru.

Montáž governoru Zero Alfa od Thunder Tiger pro spalovací motory
Úprava chlazení motoru v přední části rámu. Namontována destička z plastu pro zabránění úniku vzduchu z ventilátoru před svíčkou motoru.

Po lehké havárce při nepovedeném dokončení autorotace jsem se přiměl k daným úpravám pro letošní sezonu.
Namontoval jsem nový motor Redline 53 od Thunder Tiger se stávajícím výfukem Muscle Pipe 2.
Po roce užívání se projevil špatný chod serva plynu FS-251S a nahradil jsem jej dočasně S3001.
Kolektiv a klopení jsem osadil novými kusy serv S3001.
Vrátil jsem se zpět k hlavním listům MS Composit 600mm 3D, důvod jen z možnosti posouzení vlivu letového projevu oproti listům Radix 600 3D.
Vzhledem k požadavkům výkonu jsem se nadále rozhodl pro používání paliva jen s 15% nitra.
Zaměnil jsem původní přijímač SMC16Scan za nový R10 od JR s dvojím směšováním.
A jako poslední změn je záměnal původní Rx aku 4x3000mAh NiCD za nový 5x 1700mAh Sanyo KR.
Na závěr jsem osadil regulátor palubního napětí MAX BEC od Jeti models s výstupním napětím 10A. Nejprve jsem zamýšlel použítí regulátoru BEC MS-130 od MSC, ale dostal se mi do ruky ten od Jeti Models.

Instalace nového serva vrtulky od Savox typ SH-1290MG. Po několika pár prvních letech jsem schopen dle svého názoru usoudit jeho lepší vlastnosti jak u serva S9254. Výhodou je i jeho možnost provozu při 6V a kovové převody. Ocas vrtulníku je tak o poznání stabilnější. Nový výfuk od Align high performance muffler 50 a nové palivo Rapicon 30% heli. Raptor tak nabral na lepších letových vlastnostech. Výkon motoru se nepatrně zvýšil a jeho vytrvalost v tic-toc stoupla. Dále bych pak doplnil zkušenost z provozu a to ukroucená startovací hřídel spojky přímo ve volnoběžce lamely a naprosto zpuchřelá a rozpadlá hadička v hlavní palivové nádrži. Na to především pozor, její životnost není příliš dlouhá a může být příčinou spousty potíží. Zároveň jsem přešel na systém 2.4GHz od Jeti jménem Duplex a zde se neprojevily sebemenší problémy.

Přišla zima á já chodím stále létat. Ovšem objevili se u motoru Redline potíže s výkonem a přehříváním doprovázené prapodivným chováním motoru. Po prvních pár minutách letu se výrazně změnil chod motoru. Nízká spotřeba a ječivý zvuk jakoby napovídající chodu na chudou směs. Rovněž se objevily chrastivé zvuky při startování motoru. Po jeho demontáži z modelu jsem zjistil přidřený píst motoru. Viditelné výfukovým kanálem. Pro dobrý stav válce jsem vyměnil pouze píst motoru s pístním kroužkem. Opotřebované ložisko volnoběžky ve spojce bylo příčinou špatných zvuků při startování motoru. Startovací hřídel se protáčela občas na prázdno. Rovněž bylo nutné vyměnit pastorek motoru a horní ložisko spojkového bubínku spolu se s podním ložiskem startovacího hřídele. Zde se projevilo jisté opotřebování provozem. V tuto dobu má Raptor 50 Titan nalétáno kolem čtyřiceti hodin provozu s motorem Redline. Celkem asi sedmdesát litrů paliva a asi sto hodin provozu na dvou motorech. Stáří modelu je dva a půl roku. Mohu zodpovědně říct, že model slouží bezproblémově. Potíže se objevují pouze u spojky - lamely, ložisek jak lamely, bubínku, tak startovacího hřídele. Pokud se špatně zajistí startovací šestihran, tak ten se může povolit, stejně jako šrouby výfuku.

Během provozu Raptora 50 Titan jsem se setkal s několika závadamy ať způsobené opotřebením nebo nesprávným používáním. Nebo jak bych to správně nazval.
Jedna závada, které jsem si nevšiml během předletové kontroly, ale vypozoroval jsem ji během létání, byla prasklá pravá polovina škříňky vrtulky, jak je na obrázku níže. Docházelo ke špatné stabilizaci ocasního rotoru. Při prudkém zastavení z piruety ocas zakmital. Při lehkém letu jsem nic nepozoroval. Jelikož mi chování přišlo podezřelé, provedl jsem důkladnější prohlídku. Při prvním zběžném ohledání jsem ale nic neobjevil.
Jako další závada se ukázala prasklá startovací hřídel, kdy se ulomila spodní část, která je zasunuta ve volnoběžném ložisku odstředivé spojky. Také na obrázku. Velmi často jsem měl problémy s chrastícím zvukem při startování motoru. Na vině se později ukázal poškozený pastorek motoru na spojkovém bubínku. Ten je totiž zasunut do ložiska nad ním, který je v rámu. Pastorek se ale protáčel v ložisku, které již mělo jisté opotřebení. Ložiska spojky a startovacího hřídele byly původní. Jak se pastorek v ložisku protáčel, ubrousilo se osazení natolik až se oddělilo od pastorku. Viz obrázek spojkového bubínku s pastorkem. Tento problém byl příčinou jak ulomení startovací hřídele, tak poškození volnoběžky v lamele spojky. Zároveň bylo nutné vyměnit pastorek motoru, ložisko ve spojkovém bubínku, startovací hřídel a ložisko nad spojkovým bubínkem v rámu.
Velmi brzy se ale objevili opět chrastivé zvuky při startování. Po demontáži motoru a kontrole již bylo opět patrné prokluzování pastorku motoru v ložisku nad spojkovým bubínkem. Proto jsem pastorek opět vyměnil i s ložiskem a tento spoj jsem zalepil Loctite 648.
Všechny tyto problémy spojky se projevují dvěma způsoby. Chrastivým zvukem a brzkým zabíráním spojky z volnoběžných otáček motoru. Prakticky spojka pořád lehce unášela hlavní rotor.
Poslední závadou byl snížený výkon motoru a podivné chování. Píst motoru byl přidřený. Opět na fotce níže. Na stavu motoru se podepsaly problémy s palivem. Respektive rozpraskaná hadička v hlavní nádrži, špatná dodávka paliva a nejedno přehřátí motoru. Proto bych důrazně doporučil takové problémy rychle řešit a nedovolit motoru běhat za vyších teplot. Pokud se nějaké podivné příznaky v chování motoru objeví, je třeba poctivě překontrolovat palivovou soustavu. Během prvního roku provozu žádné potíže nebyly. Náznaky starostí přišli až po zhruba sto litrech paliva a dvou letech provozu.
Snad jen doporučení, před sezonou dát nové hadičky, případně palivový filtr a svíčku motoru.