Hunter 400 od Německé firmy Robbe byl můj první model letadla. Pořídil jsem si ho v mé druhé sezoně modelaření (rok 2004), kdy jsem velmi intenzívně a neúspěšně bojoval s Hornetem FP. Tyto modely jsem měl dva. První v modré barvě a byl řízen pouze elevony. Druhý jsem koupil v barvě bílé a po zkušenostech s tímto modelem jsem jej vybavil řiditelnými křidélky a oba elevony zde sloužili jako výškovka.

výškovka, křidélka, motor

SPEED 400 - tímto motorem byla osazena první verze tohoto modelu co jsem měl. S články NiMH o kapacitě cca 850mA model nelétal a to ani na osm článků. Spíš to nebylo nic pro mě a měl jsem velké potíže se startem při házení z ruky. Hunter nabíral rychlost jen velmi špatně a prakticky bylo možné s ním létat jen v jedné rovině. Výkrut s řiditelnými elevony vytočil jen při rozlétnutí do větší rychlosti. Model se dal velmi dobře opravovat lepením poškozených částí epoxydovým dvousložkovým lepidlem. Vteřinové lepidlo materiál popálilo. Probíhalo to asi tak nějak, že jsem se pokusil letět a zkončil v zemi. Večer model opravit a druhý den opět na další pokus. Tak to jsem to opakoval ještě několikrát, než jsem se naučil model házet a přistávat. Ale ta neuvěřitelná radost, kdy jsem letěl se nedá nikdy zapomenout. Zpětně jsem si toto uvědomil až při psaní této stránky.

AXI - se střídavým pohonem jsem laboroval již u prvního modelu. Byla to doba, kdy jsem do Horneta CP pořídil střídavý pohon. Asi konec sezony 2005. Podobný model provozoval jeden můj známý ze Slovenska. Ihned mi doporučil rozměr vrtule 7x4" a větší regulátor s pohonem na tři lipol články. Já v té době změřil příkon pohonu a za každou cenu jsem chtěl využít 18A regulátor na maximum. To naprosto dokázala větší vrtule APC-E 7x5". Snad si samy dokážete představit jaký zvuk ten model mohl mít na plný plyn, kdy na motoru mohly být otáčky kolem 16000 za minutu. Řekl bych excelentní a vzpomínám na to dodnes jakou dynamiku to modelu dodalo. Protože jsem věděl, že účinnost elevonů je malá, tak jsem využil tu možnost, že model je připraven pro zástavbu serv pro křidélka a klapky stačilo pouze vše potřebné vyříznout v již označených místech.

Se stavbou modelu jsem si pohrál, již jsem věděl jak na to. Obzvláště se zabudováním trubičky a hřídelky pro uložení výškovky. Vše vycházelo skvěle a model jsem v samotném závěru polepil přiloženýma samolepkama. Myslím, že vzhled byl dobrý. Trošku zádrhel byl se zámkem pro kabinku. To jsem udělal trošku podle svého.

Bohužel Hunter 400 osazený takto výkonným pohonem nebyl schopen vydržet přetížení ve vysoké rychlosti a při jednom táhlém loopingu se zlomilo křídlo a bylo po modelu. Dnes bych již veděl, že do křídel je nutné vlepit nějaké vyztužující nosníky. Stačí milimetrová kulatina uhlíku nebo laminátová tyčka.

Prostě dobře vypadal, skvělě létal a kdybych dnes objevil něco podobného, tak si to znovu pořídím.