Pořídil jsem si nový vysílač firmy JR Propo. Vzhledem k mým požadavkům na řízení heli jsem se poohlížel po lépe vybaveném vysílači jak ze strany přehlednosti displeje, tak z ohledu na širší možnosti nastavení modelů heli. Po téměř dvouletém používání předešlé JR 3810ADT se kterou jsem byl velmi spokojen a ocenil jsem u ní zkrázenou dráhy plynu, jsem už dobře věděl co požaduji a k čemu vysílač budu potřebovat. Mé zaměření je v součastnosti 2007-2009 provozování menších modelů heli, spalovací a elektro verzi vtrulníku třídy padesát zastoupené aktuálně Raptor 50 Titan a Raptor E620SE na 10S lipol. Jako jediný model letadla je u mě hotliner ION Pro Plus s plnou mechanizací křídla.

V programu heli se téměř nic zásadního neobjevilo. Je možné zvolit sadu čtyř letových režimů včetně autorotace, nebo sadu druhou, kdy se počet fází rozšíří o další dvě. Křivka plynu a kolektivu je 7-bodová. Digitální trimy, dvojí výchylky, expo a mixy můžou být pro každý letový režim nastaveny zvlášť. Dále je tu položka pro nastavení governoru. Lze mít pro pět letových předvoleb nastaveny různé otáčky. Governor je ovládán jedním volným kanálem. Jeho funkci je v menu třeba aktivovat. Pro nastavení zisku gyra je zde také jedna položka, která je aktivní pro každý letový režim zvlášť. Pouze ale tři možné nastavení. Postrádám zde zpoždění při přepínání letových režimů. Aktivní je pouze možné zpomalení a to jen při přepnutí z autorotace do letového režimu. Je možné i přeházet některé ovládací přepínače a mít tak možnost si to mírně přizpůsobit podle sebe. Je zde i možnost vypnout boční trimy, které ovládají kolektiv a plyn v normal letovém režimu. Já osobně je mám neaktivní, nikdy jsem je nepoužíval. Možná výhoda, možná nevýhoda tedy jak pro koho, je trim plynu. Ten je zde digitální. Při zhasínání spalovacího motoru se musí držet směrem dolů dokud motor nezhasne a pak jedním cvaknutím nahoru se trim vrátí automaticky do nuly. Osobně jsem uznával starší způsob, kde na plynu byl mechanický trim. Další věc, kterou u vysílačů JR velmi oceňuji je možnost spínačem autorotace blokovat motor vypnutý nebo ve volnoběhu a tak mít možnost na zemi měnit nastavení v jiných letových režimech. U jiných vysílačů se to řeší funkcí throtle hold, kdy se motor zablokuje. Ale musí se na to myslet. Nelze totiž měnit nastavení letové fáze aniž by ten daný režim byl aktivní. A musí se motor blokovat jiným způsobem. S vysílačem jsem velmi spokojen a prozatím neuvažuji o jeho nahrazením za jiný. Ikdyž jsou dnes na trhu o dost lepší vysílače třeba firmy Futaba, mě jejich styl menu a ovládání příliš nevyhovuje.

Režim glider mám nastaven pouze na jeden model a tím je hotliner ION Pro Plus. Obsahuje klapky, křidélka a výškovku. Motor je pouze v režimu zapnout-vypnout vypínačem. Kniplem plynu ovládám butterfly mix, nebo-li brzdnou konfiguraci klapek-křidélek, která je aktivní pouze v režimu normal. Stopky jsou nastaveny dvoje. První počítají letový čas od nuly nahoru, druhé jsou aktivní pouze při sepnutém spínači motoru. Mohu tak mít přehled o tom, kolik je možné na jedno nabití ještě nastoupat do výšky. K přepínání letových režimů používám dva páčkové přepínače na čelním panelu. Vlevo přepínám letové fáze normal, termika a přelety. Vpravo pak přistávací konfiguraci. Při aktivním motoru se automaticky ruší butterfly mix, aby při stoupání nebo průletech nedocházelo k nechtěnému brzdění nesprávou polohou kniplu plynu. Digitální trimy jsou aktivní pro každou letovou fázi zvlášť, ale je možné ponechat i jen jednu sadu, což nedoporučuji. Nyní asi poslední a nepostradatelná věc. Tou je použití bočního trimu při přeletové konfiguraci nebo pro letovou fázi pro let v termice. Nejprve jsem netušil jak tuto funkci správně použít, ale je to jednoduché a pohodlné. Použití je stejné jak pro přelety tak i termiku. Offset bočního trimu je nastaven na horní doraz, kdy je mix neaktivní. Směrem dolů se mix (SPEED nebo THERM) zvyšuje až na 100%. Jako příklad uvedu použití pro let v termice. Nalétnu do termiky a podle její velikosti nebo větru je nutné měnit sklopení klapek a křidélek směrem dolů pro zvýšení vtlaku. Samozřejmě zároveň s potlačením výškovky. Bočním trimem volím vychýlení od nuly do plné výchylky. To znamená od nuly do přibližně šesti milimetrů. Prsty lze za letu snadno poznat polohu bočního trimu na vysílači a mít tak představu o aktuální velikosti výchylek klapek a křidélek jak v letové fázi termiky nebo přeletové konfiguraci. Snadno se tak podle chování modelu dá plynule měnit nastavení křídla během letu. Výchylky křidélek a klapek, včetně výškovky mám nastaveny ve třech sadách pro termiku, přelety a normal. Pro přelety využívám plné výchylky což mi zaručí velmi dobrou obratnost. V normálním režimu jsou výchylky menší pro plynulý let. Je tak možné mít plnohodnotné nastavení výchylek, mixů, trimů pro každý letový režim, tak jak to je běžné i v programu pro vrtulníky.

Zde toho moc nepopíši. V součastné době žádný akro model letadla neprovozuji. Režim acro obsahuje běžné základní mixy a je možné volit i letové režimy, kde je možné mít vlastní křivku plynu, kterou jistě znáte z heli programu. Lze si tak podle vlastností pohonné jednotky nastavit průběh kniplu plynu, tak jak to vyhovuje pilotovi.

Vzhledem k výraznému nárustu počtu modelářů v mém okolí, kteří nerespektují základní pravidla bezpečnosti při provozu RC souprav a modelů, jsem byl více méně nucen přejít na bezpečnější systém přenosu rádiové komunikace mezi vysílačem a modelem. Dost často jsem se setkával s tím, že i kolem jedoucí modelář přijíždějící si zalétat se neptá na mnou používaný kanál a vesele si jede létat sám jakoby nic. Nemohl jsem si dovolit tak riskovat případné zarušení jiným modelářem a rozhodl jsem se pro systém Duplex 2.4GHz od české firmy Jeti model. Volil jsem jej z první části kvůli ceně a pak pro jeho dalších pár zajímavostí. Jako je možnostz připojit Jeti Box a nastavit v Tx modulu signalizaci na nízké napájecí napětí Tx aku. Ikdyž ta je již dnes zobrazena na displeji snad každého vysílače. Dále pak možnost testovat dosah Tx a Rx se sníženým výkonem na 10% a na displeji tak aktuálně vidět sílu signálu z obou antén přijímače. Okrajově pak lze mít v modelu instalovaný modul například pro měření odběru proudu z aku, případně sledovat teploty motoru nebo akumulátoru v modelu a další jiné pomocné měřiče. Tx modul dokáže zvukovým signálem oznámit ztrátu spojení s modelem nebo indikovat příliš nízké napětí na přijímači. Což může signalizovat již vybitou aku nebo přetížený BEC. Hodnoty napětí se dají pomocí Jeti Boxu nastavit.

Pro zatím je má zkušenost taková, že v modelu ION Pro+ občas dochází k výpadku spojení přenosu, když Tx odpípává sníženou kvalitu přenosu, ale i nadále bylo vždy možné model plně ovládat. Pouze jednou jedinkrát se mi stalo, že signál vypadl úplně asi na dobu tří vteřin za součastného odpípávání ztráty spojení. Ovšem snížená kvalita přenosu se projevuje ve výšce odhadem 200-300 metrů, níže nad zemí nebo výše jsem problém zatím neregistroval.

V modelech vrtulníků Raptor 50 Titan, Hornet X-3D jsem problém nikdy neregistroval. Bohužel u elektro modelu Raptor E620SE na 10S lipol, jsem tzv. rušení zaznamenal dvakrát v jeden den. Průběh stejný jako u IONa, tedy zhruba 2-3 vteřiny bez možnosti ovládat model. Jednou v zatáčce, to bylo ok. Po druhé při visu na zádech asi v metrové výšce model kles bez možnosti jej ovládat přímo na zem. Jako příčina zde mohla být možnost zarušení čím koliv, protože výpadek signálu se projevil pouze ten jeden den, třikrát na dvou modelech na jednom místě.

Jinak jsem se systémem Duplex velmi spokojen. Bylo jen nutné pro jinou anténu a změnu těžiště vysílače pořídit držák na Tx pro jeho správné vyvážení. Ten jsem si obstaral od české firmy Duží model.

Pro zavěšení na krk je nutné u některých popruhů použít navíc kroužek například od klíčů. Uprostřed jak bývá zvykem je hlavní vypínač vysílače. Nad ním je pak umístěn akustický bzučák, signalizující stopky, alarm nedostatečného napětí napájecí aku vysílače a krátkým pípnutím signalizuje pohyb digitálního trimu, otočného válečku a tlačítek vysílače. V rámci malých změn je možné přiřadit některým přepínačů danou funkci. Ovšem svoboda není přiliš volná. Já jsem s tím ale neměl sebemenší potíže, jelikož přiřazení bylo možné nastavit tak, jak jsem byl zvyklý z předešlého vysílače JR 3810ADT.

Pohotovostní stav displeje. Aktuálně je zobrazen čas stopek, letový režim modelu, název a pořadí modelu, ikona typu modelu, napětí vysílačové aku a jeho grafické znázornění, typ modulace vysílaného signálu, celkový čas provozu modelu od doby jeho naprogramování do vysílače a samozřejmě grafické a číselné zobrazení polohy digitálních trimů hlavních pák.

LIMITED EDITION. Podle mých dotupných informací se jedná pouze o verzi se zlatým designem a bílým podstvětlením displeje. Jeho čitelnost lze měnit nastavením kontrastu v pohotovostním menu otočným válečkem. Při jakémkoliv stisknutí tlačítka displeje nebo pohybu válečku se displej rozsvítí a po pár vteřinách automaticky zhasne. Za denního světla tak lze bezproblému číst údaje zobrazované na displeji a není nutné jej rozsvítit.

Menu vysílače se ovládá otočným válečkem, který lze ještě stisknout. Ovládání je s ním poměrně snadné a nemám s ním žádné potíže. Na levé straně displeje jsou ještě čytři tlačítka nad sebou. Enter, List, Clear a Back. Základní, plně funkční a účelné. Myslím, že víc tlačítek ani není třeba. V menu se lze snadno orientovat, je přehledné a i méně zkušený modelář, tak najde v seznamu, to co právě hledá. Menu je v angličtině a i použité zkratky jsou známé a předem je jasné co se pod ní skrývá.

Pohled na vyjímatelný vysílačový modul v pásmu 35MHz. Dvěma otočnými přepínači je možné zvolit vámi požadovaný kanál. Samozřejmostí je pouze možná změna kanálu pouze u vypnutého vysílače, po zapnutí již na změnu HF modul nereaguje. Je tak zabráněno možnému náhodnému přepnutí během provozu vysílače. Po změně kanálu si ověřím na scaneru AX700 správnost nastavení na jeho displeji.