Tento mikro vrtulníček byl mým naprosto první modelem, který jsem si kdy pořídil. V té době jsem absolutně nevěděl do čeho jsem se vlastně pustil. Úplně první model byl ve verzi FP s pevným kolektivem poháněný motorem speed 300. Pak následovala přestavba na verzi CP rovněž se speed 300. A třetí verze byla Hornet CP se střídavým motorem AXI na 3S lipol. V pozdějších letech vyběhl na trh Hornet II, který jsem přeskočil a postavil až nový a poslední model z této řady Hornet X-3D.

Mikrovrtulník (řady 300) Schweizer 300C od MS Composit je postaven na základu stavebnice Hornet. Liší se pouze kabinkou, zadním horizontálním a vertikálním stabilizátorem na ocasní trubce. I na tu tobu (cca rok 2003) byla jeho pořizovací cena poměrně vysoká a pohybovala se s přijimačem kolem čtrnácti tisíc korun. Byla to doba, kdy jsem začal být výdělečně činný již asi druhým rokem. Nepočítám dobu během studia, kdy jsem chodil na brigády. Tehdy jsem si k řízení modelu pořídil RC vysílač Hitec Eclipse QPCM 7. Na tu dobu jedna z dostupných a kvalitních vysílaček s heli programem co jsem si mohl dovolit. Cokoliv značkového jako Futaba nebo Graupner pro mě bylo nedostupné. Jako naprostý laik a samouk jsem Horneta do vzduchu dostal poměrně pozdě a to až v druhé polovině druhého roku modelaření. První půl rok jsem s tím jen bojoval a naprosto marně. V tu dobu pro mě nezanedbatelné investice se nedali přehlédnout a tak jsem na podzim následujícího roku pořídil první model letadla. To rovněž nebyla nejlepší volba výběru. Vybral jsem si stáhačku s tlačným pohonem Hunter 400 od Robbe. Ale s tím jsem se dokázal brzy zžít a začít poletovat. Když jsem již uměl řídit model ve vzduch z leva doprava a zpět, přesedlal jsem zpět na Horneta.

Dokázal jsem do vzduchu dostat verzi FP tedy s pevným kolektivem a motorem speed 300, ale jako pohonou aku jsem použil dva články lipolek. Tuším že to byly E-Tech 2S lipol 1500mAh. To jsem již dokázal viset a lehce se přesouvat sem a tam.

Později, přesné datum bych zjišťoval jen těžko, jsem Horneta osadil střídavým pohonem. Sada Twister obsahující motor AXI a heli regulátor pro střídavý motor s governorem. Pro mě novinka, co že to vlastně governor je. S motorem speed bylo nutné mít dobře vyladěné křivky plynu a nutnost šetřit výkonem. S nástupem střídavého motoru jsem přešel i na pohon 3S lipol a původní standard gyro bylo nahrazeno novým typem s heading lock režimem. Opět převratná věc, velmi usnadňující řízení modelu. Spíše nutnou pro některé akrobatické prvky.

V jednu dobu jsem měl dva Hornety. Jeden s motorem speed a 2S lipo a druhý se střídavým motorem AXI. Ovšem zde jsem špatně četl při nákupu pohonu. Motor je typu oběžka a byl určen pro model Hornet II, který měl jinou konstrukci rámu, shodnou s dnešním modelem X-3D. Do Horneta první řady se nevešel a bylo nutné upravit rám.

Dokázal jsem vyladit pohon Horneta s motorem speed a naučit se s n ím létat. Původní model jsem rozebral na díly a druhý model se střídavým pohonem jsem po havárce rozebral a vybavení nainstaloval do úplně nového Horneta X-3D. Toho mám již asi tři roky v letu schopném provozu a nyní se píše konec roku 2010.

Dalo by se říci, že s Hornetem žiju téměř od roku 2003 do součastnosti (10/2010) a nedám na něj dopustit. Zažil jsem s ním hodně srandy, trápení, ale i spoustu nadřených hodin při trénování pilotáže.

Eclipse 7. Pěti bodové křivky, několik letových režimů, autorotace. Citlivost zisku gyra pro každou letovou předvolbu zvlášť. Pevně dané umístění a funkce ovládacích vypínačů. Uprostřed Tx je zastrčen pod krytem interní EEPROM modul s pamětí pro modely a vlastním SW Tx. Později se ukázalo, že Eclipse má zásadní chyby v programu heli a ani jeji odstranění mi nepřidalo na jistotě. Tx jsem prodal.